Můj blog, moje oblíbená sociální síť (neb jí nikdo nesleduje). Tak jsem si řekl, že napíšu další post, tentokrát o tom, jak jsem se vydal do New Yorku s německým štábem natáčet podvody. Jasně, měl bych teď stříhat Honest Guida, ale to udělám pozdějc.
Jednou jsem na webu nasel blog kluka co tocil pro Top Gear a popisoval ruzne zakulisni veci. Premyslel jsem zda muze takove veci psat, ale byl jsem rad, ze to dela. Aniz bych chtel porad, ktery pripravujeme prirovnavat k Top Gearu, zkusim taky hodit par zakulisnich drbu.
Asi před rokem, jsem dělal fixera německýmu štábu televize Kabel Eins. Spočívalo to v tom, že jsem jim ukázala, kde jsou v Praze jaké podvody a kde kdo jak okrádá. Vznikl z toho pěkný díl, mimochodem, jeden z taxikářů, kterého jsme tehdy natočili nedávno jeden úředník nechal jít. Ač to bylo natočené na 4 kamery. Podle výpovědi policie byli na místě podnapilí Němci a novinář Janek Rubeš, který se tam ocitl bůh ví jak (ale o tom někdy jindy – dlouho mě tak nic nenasralo).
Se štábem jsem spoupracoval ještě 2x. Jednou přímo v Mnichově na Oktoberfestu, kde jsme s Markusem měřili podmíráky (všechny byly o 10-15 % míň) a pak loni v prosinci jsme natáčeli v Mexiku. Peter (moderátor pořadu Achtung Abzocke) mi tehdy řekl, že mě vezme na pomoc i do New Yorku a tak jsme tady. Částečnou rešerši na podvody jsem dělal, když jsem tu byl už v červnu. Falšný mniši, pedicabs, kteří účtují 7 dolarů za minutu, směnárna co dává poplatek 15% (haha, maj se co učit, v Praze je poplatek 42%), věštění budoucnosti (zakázané zákonem v NYC) a nejlepší podvod, prodej lístků na lodě kolem Sochy svobody. Ve štábu je celkem 8 lidí. Nejlepší podvod byly rozhodně ferries. Jestli jste někdy byli v NYC tak víte, že můžete vidět Sochu svobody z Battery parku, nebo zadarmo ze Staten Island ferry. Jakmile vystoupíte z metra zavalí vás skupinka prodejců lístků. Začnou vám tvrdit, že sochu ze Staten Island ferry vůbec neuvidíte a že oficiální loď, která jede na ostrov, kde socha je, je čekačka tak na 5 hodin. Prodají vám lístek za 35 dolarů (ofiko tůra stojí 18) a jste v loji. Loď kterou prodávají, vůbec nejde z onoho místa, musíte asi 4km na sever, kde se jak stádo krav nalodíte na příšernou kocábku, která jede 40 minut k soše. Tam se otočí a jede zpět. Vykopne vás někde u dálnice a hotovo. Jasně, turisti jsu debilové, že si nezjistí info dopředu, ale ty frajeři jsou fakt dobrý v tom co dělaj. Když nadešel den konfrontace, což se točí vždycky poslední den, kluci byli dost podrážděný. Kam se na ně hrabou rumunský ruličkáři, tihle frajeři z Bronxu nechoděj pro ránu daleko.
Kameraman to schytal do objektivu a já se vyděsil jen ve chvíli kdy sáhnul po kameramance, která byla tak o 3 hlavy menší, v tu chvíli jsem se do toho trošku pustil i já. Nakonec frajer utekl. Policajti pomohli a dokonce nabídli, že ho zatknou za napadení. Nechali jsme to být.
Jeden z fixerů přímo na místě byl kluk z Brooklynu – Jean. Bylo skvělý s ním chodit po Manhattanu. Vůbec ho neznal. Na Times Square byl asi poprvé a nechápal, proč by někdo dobrovolně jezdil na Manhattan.
Jeden večer jsem se potkal s kamarádem Tomášem v hospodě Mac Sorleys (určitě to píšu špatně). Je to nejstarší hospoda v NYC. Když si dáváme druhý pivko, najednou mi zaklepe na rameno Adam Matuška společně s Lukášem Svobodou skoro bych řekl Pivní bozi.
Teď sedím někde v Madridu a dávam si Kávu con leche (poučen z Panamy, Leche je mléko :))
Mimochodem, našel jsem opět pár nových Hidden Gems, třeba hospoda u Times Square (tím, že jsme tam točili každý den, musel jsem si najít místo klidu), kde mají pivo za 3 dolary. Jmenuje se Jimmys Corner, vřele doporučuji.
A jen co dopíšu tenhle blog, sednu zpátky na metro (které jede na letiště milá Praho a ne do nemocnice) a začnu se připravovat na další cestu. Kam? Zase do NYC 🙂 Je to dlouhej příběh, ale jedu tam prezentovat Honest Guide s Honzíkem na sraz lidí z celého světa. Tak se na to těším a během toho natočíme i pár dílu Honest Guida.
Tak snad jsem napsal vše co jsem chtěl. Ještě přidám pár fotek.
Díky Richarde, Ondro, Mámo, Táto, že to čtete 🙂