Monthly Archives: Prosinec 2016

Chceš-li s vlky…

Rano jsem se probudil v luxusni king size bed a sel si dat snidani. Bagel a creamcheese. Meli sice waffle, ale byla to spis awful wafl. Sedl jsem do sveho autobusu (Chevy Tahoe) a jel na 95 jih. Chcete se vzdelat? 🙂 funny fact cislo 1! Vsechny liche dalnice jsou v americe ze severu na jih a sude ze zapadu na vychod. Genialni system. Bohuzel, dalnice vseobecne jsou nudne a neb nemam plan ani casove omezeni sjel jsem pomerne brzy. Poradil mi to pan ve welcome center Severni Karoliny. Rekl jsem mu, ze chci videt plaz a to byla spravna volba. Jel jsem po uzasnych okreskach a videl opravdovy jih ameriky. Rozpadle domy, ale i vily, ktere mely pozemky tak obrovske, ze je to nepopsatelne. Bavil jsem se poslechem radia a debatach o tom jak je Trump skvely. Nevyhoda meho auta je, ze potrebuje pomerne castou peci v podobe benzinu. Spotreba 16l/100km pri rychlosti 90km/h je fakt hodne. Kdyz jsem se fotil u cedule „welcome to south carolina“ bylo uz o poznani tepleji. Prijemnych 17 stupnu. Nakonec jsem dorazil na plaz ve meste Myrtle Beach (kousek od Tabor city). Vsechno na plazi bylo zavrene, tak jsem zapadl do mistniho jizanskeho baru, kde se dokonce kouri. Majitel na otazku, zda nekdy byl v Evrope jen odvetil, ze nebyl ani v mexicu ani v kanade… pecival.
Kdyz jsem premyslel co si objednam, vzpomnel jsem si na latinske prislovi: „Chceš-li s vlky žíti, musíš s nimi výti.“ Musel jsem si tedy objednat Bud Light. Piji to tady vsichni. Chutna to jako voda redena deckou piva. Jih je zvlastni. Spis je zvlastni, ze amerika je schopna byt sjednocena. 
Dopiju a vyrazim za kamarady do Florence, pry maji kone. Je to stary kamarad meho dedecka a moc se na me tesi. Tak jsem zvedav 🙂 
Zkusim doplnit fotky. Vim, ze to cte jen Richard, tak jestli cte i nekdo jiny, podepiste mne muj guest book. Ja to udelal ve visitor centru v Severni Karoline a pan byl nadseny. „All the way from Prague!!?? You have to sign our guest book!“

Reklamy

Černý dům

Tak kde jsme to skoncili? Jo jasne v baru v New Yorku. No a ted jsem v Pentagonu! Jak se to stalo? 
Po par pivech a odmitnute falesne bankovce jsem sel mrknout na trochu umeni. Mam rad Picasa takze MoMA. Nasledne jsem se potkal s novym kamaradem Jakubem (sympatak na prvni dobrou) a trosku jsme se prdli v nejstarsi hospode v NYC McSorleas. Piva maj asi 0,15dcl takze se objednavaji po dvou. Po asi 10 pivech, tedy 3 ceske velikosti jsem navrhl at jedem lodi do Hobokenu. Jakub byl dost spontani, takze pecka. Sice me z lodi vyhodili, neb jsem preskocil retizek, ale druha uz byla v pohode. Vyhled na NYC z Hudsonu je nejkrasnejsi. Jeste jsme si dali jednu Plzen na kterou nas v Hobokenu pozval majitel misti biergarten, nez zna Prague Guide! Tak jsem poprve vyuzil znamosti sveho xichtu. 
Domu jsem dorazil ziv a zdrav a rano se probudil do svych 29. narozenin. To make long story short… it sucked. Jel jsem za svou rodinou oslavit Vanoce, narozeniny a Chanuku. Dostal jsem skvely kulich 2 kosile a brownie dort, takze jsem mel radost. Vever jsem sel na Star Wars a jestli chcete me hodnoceni, byl to jeden z nejlepsich spanku za 8$ jaky jsem kdy mel. Probudily me az zaverecne titulky. 
25 rano jsem sbalil zabk, plavky, par tricek a vyrazil na jih. Cil je florida. Prave ted jsem v metru ve Washingtonu DC (ano tam co zije Frank Underwood). Byl jsem si prohlednout mall (vsechna muzea zavrena), monument, chanuka, bilej (ted uz MNOHEM belejsi) dum a pak pivo v nejakym desnym hotelovym baru, neb vsechno bylo zavreny. Bodet by ne, kdyz jsou Vanoce a vsichni jsou doma. Jen ja tu bloumam ulicema. Booknul jsem si motel u dalnice se snidani a rano vyrazim smer jizni karolina. 
Asi nejsem tak detailni jako kdyz jedu nekam, kde to neznam, ale stale ten blog beru spis jako hromadny mail pro mamu tatu segru… 
Takze pokud jste nahodnym kolemjdouci , diky, ze si ctete 🙂

Mexico!

Nadesel cas dalsi cesty a tedy dalsiho blogu! Tentokrat byla cesta dlouha, bohuzel, az prilis. Nejdriv metrem za mamou na kafe, kde holkam vedle z Kalifornie vadilo, ze si mama zapalila, tak jsem je pozval na obed 🙂 udelalo jim to obrovskou radost #giftfromprague. Pak Ubrem na Florenc – 5 hodin do Mnichova, zaparit v mistnim baru (mimochodem zakaz koureni, ktery ten den prosel v Cechach a v nemecku plati leta se tu fakt nedodrzoval), ve 3 rano na mnichovske letiste, Duseldorf a nakonec nekonecny 12 hodinovy let a jsem tu! 
Mezi posledni vetou a tim co pisu ted ubehl cely tyden. Takze asi vynecham hodne veci co jsem tu zazil, ale zkusim. Duvod me cesty je prosty, pomahat nemeckemu stabu chytat mexicke podvodniky co okradaj gringos. Cil byl jasny. Koupit falesne stribro (50:50), nechat se obrat taxikarem (100%) a zazit blbe zazitky. Musim uprimne rict, ze jsem ve stabu nasel vic nez jen kolegy. Opravdu jsme si „padli do oka“. Nejlepsi, resp. pro me nejzabavnejsi byly konfrontace. Tedy nejdriv natocime podvod a az pak jdeme s velkou kamerou klast otazky. Nejlepsi vymluva majitele obchodu se stribrem byla: „vite, ja mam sve dodavatele a ti mne obcas prodaji falesne stribro…“ v tu chvili jsme se ho ptal, jak je mozne, ze jako majitel obchodu se stribrem nepozna prave stribro?!? Kdyz nam turistum se to povedlo jedonoduchym testem! Pak uz jen utekl a rekl, ze je proti mexickym zakonum ho natacet. Pracovat s Petrem (moderator Achtung Abzocke – pozor podvod) bylo skvele. Pochopil jsem, jak dulezite je mit partaka. Kdysi jsem mel Jindru, pak jsem byl partakem pro Kazmu, pak mel Markuse (ten utekl ke Kazmovi) a ted mam Honzika! Je to proste strasne dulezity. Nehraje druhy housle, naopak, dava vas na spravnou trat. Nechci se prechvalit a nejsem naivni v tom, ze by to nezvladli i beze me, ale sakra me to bavilo. Takze epizoda dopadal skvele, rekli jsme si adios a Nemci sedli na letadlo do skopcacka (mimochodem rika se tomu tak, neb jsou z kopcu) a ja sednul na letadlo do New Yorku. 
Ted sedim ve meste na 55 (pri otoceni vytvori 22) ulici a popijim pivo v baru, ktery inspiroval bar v HIMYM. Pak si pujdu koupit hodinky jako vanocni a narozeninovy darek (ano narodil jsem se ve stejny den jako Jezis) a mrkniut na Avignonske slecny, jestli jsou stale tak krasne… 
Mam pred sebou jeste poradny kus cesty, ale ted uz jen sam. Jen tak. Úlet. Asi cislo 8? Nejsem si jisty.