Po tydnu ve spolecnosti YouTuberu jsem obohatil svuj slovnik o mnoho novych slov. Napriklad: „Vlogception, Vlogkake, Teri Blitzen, Shopokolík, Folenka a Vlog takeover. To posledni znamena, v podstate takovy festuring. Takze nasledujici radky bude psat vzdy nekdo jiny. Zacne Kovy (20).
Náš výlet do Íranu proběhl skvěle. Tuňák je o půl kila vlasů lehčí. To však rychle vykompenzoval kilem korálků a navíc se seznámil s tvorbou Fallenky, do které se platonicky zamiloval. Museli jsme se držet na uzdě. Janek nezabil ani jednoho taxikáře, Honzík pri rannim behu neprebehl hranice s Irakem, Richard vydržel foceni vsech nasich selficek, Martin občas oplzlé lichotky mistnich bez ohledu na věk a pohlaví a já jsem otevrel twitter jen sestkrat denne. Predavam Tunakovi (62).
Vzal jsem dnes na zmrzku tri perske princezny. Branu do mesity jsem ale nevidel. A takhle to tu probihalo celych osm dni. It’s fail…enka. Kourilo se ale kazdy vecer, nekdy i dvakrat, protoze Honzik bez toho nemuze byt ani iranskej den. K tomu jsem zjistil, ze sest lidi muze konzumovat jeden sendvic cely den a ze po nem neni problem zajit k holici a potkat tam Hitlera.
Tolik ode me pro tuto chvili, predavam slovo zpet do minaretu, teda do studia. Richarde (36)?
Co jsem se o svych spolucestujicich dozvedel? Pokracuju podle veku: Tunak mel na kolejich holku, na jejichz kozach se skvele usinalo. Janek nevedel, jak se anglicky rekne mandarinka, Honza ma boty, ktere se daji zapojit do zasuvky. Kovyho kariera je uz bezmala u konce, dvema krizkum navzdory. A Martin ucpava zachod, podezreni na Krona. Pero bere do ruky Jenda (25):
Kdyz jsme davali dohromady tuhle bandu na expedici Iran (coz jsme na facebooku museli prejmenovat jenom na ‚Expedice‘, protoze Janek z toho byl tradicne podela..strasen), necekal jsem, ze nejvetsi youtuber se vyklube z Tunaka. S Richardem jsme lehce bojkotovali vsechny selfie mise, jen aby nas do nich nakonec navezli Persane (they fuckin‘ love it). Tyden bez alkoholu vsem prospel co se tyce motoriky, avsak zda se, ze nejsme schopni formulovat vety s vecnym vyznamem. A vsechny ty vtipy jsou mnohem min vtipny. Vlastne skoro vubec. Janek odpocitava kazdych 30 minut cas do prvniho piva. Je cas predat blog nasemu nejmladsimu ucastnikovi, here you go, Martine (18).
Děkuji za tuto příležitost, Jane. Příležitost přispět několika ideami do Jankova spektakulárního elektronického deníku mi do srdce přináší pocity lásky, jaké cítím snad jen v slunečním míru své duše za pozorování sedmi barevných schůdků na azurovém poli nebe. Ve svém životě jsem měl většinou pouze malé cíle, ale poté jsem jednoho sychravého podzimního večera objevil Jankův blog. Ten letos trhá žebříčky čtenosti s průměrnými třemi čtenáři na jeden příspěvek (těmi jsou Janek, Jankův falešný účet a jeho máma) a já věděl, že mít možnost sem zde jednou přispět svou upocenou youtuberskou troškou je mým novým smyslem života. Mohu Vám říci, že nejhorší vězení, které existuje, je Váš vlastní strach, protože jsem sám mnohdy pochyboval, že se mi té cti napsat Jankovi něco na blog vůbec někdy dostane. Teď se ale na své staré já dívám skrze vzpomínky a již vím, že se můj osud na tomto světě naplnil. Janek totiž začal letos přidávat videa na portál youtube, a tak tento samozvaný Zeus českého internetu sestoupil ze svého Olympu mezi opovrženíhodný plebs (čtěte Youtubeři) a nyní je i on sám youtuberem (je hrozně nevrlý, když mu někdo nepřizná, že je youtuber, tak ho tak nezapomínejte při každé příležitosti nazývat a oslovovat). A tak přichází má chvíle. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co mým příspěvkem bude, ale dospěl jsem k závěru, že nebude obsahovat nic, protože ticho nás s Jankem pojí tak, jak by to slova nedokázala. A jednou sice bude tento příspěvek jen vzpomínka, ale právě teď jsme Janku nekoneční. Love, tvůj Martin.
Uz jim to nikdy nepujcim. 🙂
Diky moc vsem lidem, ktere jsme potkali. A ja diky vsem partakum pratelum, ze jsme byli spolu. Jdu udelat selfie.
Brw jsme tady posledni… ne jeste je tady personal.