Štípni mě! Já sním…

Den zacal krasnym vychodem slunce nad pacifikem. Zvlastni, ale odpoved na to je skryta napriklad v tom, ze kdyz jedete panamskym pruplavem z atlantiku do pacifiku, plujete na jiho vychod… Go figure. Rano jsem se rozloucil s Davidem (fakt mu to sluselo…) a nasledne i s Rudym ( tomu to sluselo jeste vic). Jeste pred rozloucenim mi Rudy udelal laskavost a zavolal chlapkovi (Louis) na ostrov v San Blas, jestli muzu prijet. Si si si… Vyrazil jsem tedy smer San Blas.

Cesta po panamerican highway (celou dobu jsem premyslel te tenhle flak asfaltu se tahne az z Aljasky) byla v pohode. Vyrazeny americky school busy jsou uplne vsude. Nejsou zluty, ale ruzne posprejovany a maj vejfuky jak vytuneny oktavky smradu co maj Sko nebo Becko na spzkach. Konecne odbocka z hlavni silnice. Jsem fakt zvedavej. Silnice klikata… Rakusaci by tu udelali tunel. Po asi 30 minutach „hranice“. Vojak checkuje pas a nechape, ze jsem z „republica checa“, ale v pohode vamosuju dal. Po asi 100 metrech, ale dalsi chlapek chce 15 dolacu. No co s nim mam delat. I papir mi na to dal. Rikam si, musim byt blizko. Leda prd. Dalsi slaba hodinka na ty nejbrutalnejsi silnici (zvladl bych to i s dvojkolkou – zenska v pujcovne kecala) a hura jsem tu. Teda zatim jen u reky, kde hledam Louise. Louise, cinco minuto. Jasne, chapu 5 minut… NE! Cinco v jazyku Kuna Yala (coz je pry uplne odlisne od spanelstiny) znamena 47 minut! V poho, prijeli dva kluci, skocil jsem na lodku a dovezli me na jakysi ostrov. Tu es Louise? No! Louise es mi hermano! Ok…. Wtf? Skacem zpatky do lodky a ted uz pry za Louisem. Hazi to jak svina… Mam fakt bobky. Lodicka velka tak 3-4 metry a ja na ni sam s klukama co nemaj papiry ani na fichtla. Po 30 minutach jsme tu. A kdyz reknu „tu“ myslim tim sen… Ne sen, ale obrazek. Takovej ten co vam ukazou u Fischera a pak vas vyklopi v egypte se zbytekem celyho Brna.

Ostrov Isla Iguana ma kolem dokola tak 300 metru. Jsem tu Ja, barmanka, rek (umi rict zdarec, neb ma nakyho kamose z brna a vi, ze nas prezident je kretenskej alkoholik – ty vole kdo by to tady cekal) a stara belgicanka Charlota. Jsem uprostred necoho nepopsatelneho. Proto koncim. Dopiju (asi 6? Ja nevim. To je fuk) pivo a lehnu si na sit a budu cucet na palmu. A na hvezdy. A more. Slunce. Batmanku. Teda barmanku… Je tu fakt popici krasne. Nepopsatelne. Diky za precteni.

IMG_5446.JPG

IMG_5489.JPG

Advertisements

2 thoughts on “Štípni mě! Já sním…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s